FF- Půlnoční návštěva (B.K.Cullen)

7. května 2009 v 23:13 | Belli-Kristen Cullen |  Creation-Fan Fiction

tak ok...tady je dalsi můj výtvor. To psaní mě baví . Doufám,že se bude líbit.A předem sorry za chyby zatím nejsem tak zkusena na to abych dokázala odvodit všechny uvozovky nebo zarky nebo tvrdy Y/nebo měkky I... dík




Půlnoční návštěva



Jak jen jí to mám říct, že už bez ní nemůžu žit? Vím je to hřích,ale ona mě změnila…zasáhla do mého srdce šíp,který nejde vytáhnout.Jak jen ji mam říct miluji tě?? Mám vůbec doufat,že ona ke mně cítí to samé…okouzlil jsem ji??..nebo jsem pro ni jen ten divný spolužák?
Půjdu za ní v noci,budu se snažit pochopit její život,povahu,myšlenky.
Proč jenom nemohu slyšet její myšlenky?Je jiná,to už jsem věděl první den,ale až tak jiná to jsem nečekal.
Co to slyším někdo mě volá? To je krásny hlas.Kdo to pravě teď vyslovil mé jméno?Při téhle zvonkohře jako kdyby mi mé srdce roztálo.
Byla to ona,právě se na mě koukala s růžencem ve tvářích.Jak jen bych si přál,slyšet její myšlenky.Co si právě teď myslí? Bojí se mě?
Dnes v noci ji navštívím,už jsem se pevně rozhodnul.Ale nejdřív se musím připravit,musím jit na lov,musím být silný.Emmett mi vyprávěl,že jednou takhle krásnou vůni cítil,jako kdyby mu její krev zpívala a ta dotyčná nepřežila.Už vím co cítil,jaké to bylo utrpení.Já jsem jiný,nikdy ji nemůžu ublížit.Nikdy!
Nejistě jsem dvě minuty přešlapával kousek od Bellina domu.Cítil jsem ji všude.
Vlez jsem do okna,tak lehce,tak snadno,až mi to připadalo jako osud.
Hledám ji,rozhlížím se po celém pokoji.Hledám,ale nemůžu ji najít.
Najednou se otevřeli dveře.Moje tělo zareagovalo dřív než moje mysl a byl jsem hned ve skříni.
Vešla do pokoje.Konečně jsem ji zase viděl.
Moje bohyně.Moje slunce.Můj osud.
Skvostně si lehla na postel.Za chvilku byla v tom nejtvrdším spánku.Byla unavená,šlo jí to vidět na očích.O něčem neustále přemýšlela.
Ještě chvíli jsem ji pozoroval ze skrýše,po chvíli jsem usoudil,podle klidného dýchání a pravidelného bití srdce,které jsem slyšel,že již můžu vyjít ze svého úkrytu.Sedl jsem si do houpacího křesla,které mi připomínalo to babiččino,ale jen z malé časti,moc si na něj nepamatuji.
A najednou jsem něco slyšel,řekla to nebo jsem se jen zasnil.
A znova.
Ano! Řekla to,řekla moje jméno.Řekla ho z hlubokého spánku.poskytla mi poprvé pohled do její mysli.
Vychutnával jsem si to,moje srdce radostně poskočilo a já cítil,že už všechno nebude jako dřív.

Tuhle noc jsem dostal mimořádný dar.Dar,který jsem si zdaleka nezasloužil,ale ukázal mi,že zdaleka nevím nic o životě,o světě kolem sebe ve ,kterém žiji už tak dlouho.A také jsem byl skálopevně přesvědčený,že ona na mě myslí.Sní o mě.

Další noc jsem u ní byl zas,dnes jsem přišel trochu později,abych se nemusel schovávat .
Pořád brebentila o své matce,o tátovi, až se nakonec dostala opět k mému jménu.Zpívala ho s grácií ,ale dnes k tomu přidala , "Edwarde,miluji tě,i když vím co jsi zač!".
Byl jsem už jen deset centimetru od jejího krásného obličeje,chtěl jsem se ji dotknout.Tiše -spíš pro sebe-jsem řekl: "ani nevíš jak moc tě miluju"
Probudila se. Rychle jsem stáhl ruku zpět.
Její vlasy rozcuchané a pomačkané,ale i přesto krásné se zvedli i s hlavou v trhavém a pomalém pohybu vzhůru.
Zajíkala se,koukala na mě ospalýma,unavenýma,hnědýma očima ,jako na stvoření z jiného světa.
Usmála se a pevně mi sevřela košily v jejich dlaních.Přitáhla si mě blíž k sobě a nezřetelně artikulovala. "Já jsem to věděla,že tu nikdy nejsem sama."
Stalo se to co jsem neočekával a co bylo pro mě zapovězeno.Něco…snad gravitace…nás přitáhla k sobě a já ji zlehka políbil. Polibek mi vrátila s velkou vášni. Odtáhl jsem se ztuhlý její reakcí a ona sebou praštila zpět do polštářů.
Už skoro ze spánku řekla "miluji tě!"
Bylo k ránu už jsem chtěl jít . Seděl jsem vedle postele na zemi,hlavu opřenou o matraci a přemýšlel,jestli si to všechno bude pamatovat ,co se stalo v noci ,nebo jestli to bude považovat jen za sen.
Už jsem se chystal odejít,ale moje mysl bojovala s velkým pokušením zůstat tu dokud se neprobudí.
Vstal jsem. Neklidně se otočila směrem ke mě a zamumlala něco neslyšitelného i pro můj výborný sluch.Zase něco řekla,to už bylo více nahlas, "Edwarde,neodcházej,hlídej mě…já tě potřebuji." Teď už jsem se neudržel, napřáhl jsem ruku a pohladil ji tvář.S leknutím se vymrštila na posteli.Litoval jsem toho,že jsem to udělal,byla tak krásná když spala.Začala skoro křičet.Rukou jsem ji přidržel její krásné rty.
Zavřela oči.
Nadzvedl jsem ji hlavu a podíval se ji do opět otevřených očí a řekl: " Vysvětlím ti to později,ale ty už stejně víš odpověď." V jejích emocích,které jí přeběhly po obličeji,jsem poznal že chce vysvětlení hned,ale neměl jsem co ji říct, musel bych ji unést,líbat ji až do skonání světa.Protože ve mě probudila cit o kterém jsem si myslel,že je navždy ztracen.
Byla to vášeň,touha a velká sobeckost.Chtěl jsem ji jenom pro sebe.
Ale nemohl jsem zatím nic udělat,místo toho jsem pustil její tvář a proklouzl oknem.
Odběhl jsem jenom pár metrů od domu.Vykoukla z okna,hledala mě a já slyšel ,jak mě volala.Její srdce na mě přímo křičelo,bilo tak rychle a hlasitě.
Běžel jsem domu,chtěl jsem se radostí rozezpívat. Doma na mě všichni koukali.V hlavách jim probíhali myšlenky typu:"Kdo sním co udělal? Proč je tak šťastný? Kde byl celou noc?"
Po slunečné předpovědi počasí od Alice,trochu moje radost poklesla,ale byla o to víc intenzivnější po tom co jsem si uvědomil,že je pro mě Bella drogou,nemůžu ji nevidět celých čtyřiadvacet hodin.
V noci bude mít znovu návštěvu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je tady někdo...?

Ano... 56% (14)
Ne... 12% (3)
Ano a ještě přijdu... 16% (4)
Fuuj nelíbí se mi tady... 16% (4)

Komentáře

1 Aknel :o) Aknel :o) | Web | 7. května 2009 v 23:58 | Reagovat

Určo si to zítra přečtu, ale ted ne, jsem unavená a jdu na kutě :D tak pa, krásný pozadí ;-)

2 Belli Kristen Cullen Belli Kristen Cullen | Web | 8. května 2009 v 1:46 | Reagovat

Aknel: to si urcite precti jinak mas krasnej blog =D

3 Nicky Nicky | 8. května 2009 v 12:05 | Reagovat

pěkný, pěkný....a....pěkný!!!

4 Růženka Růženka | E-mail | Web | 8. května 2009 v 20:37 | Reagovat

Ahojky, dobrý nápad, pěkný styl, ale nějaké chyby tam máš :( Určitě ale pič dál!

5 Růženka Růženka | E-mail | Web | 8. května 2009 v 20:38 | Reagovat

...piš, samozřejmě :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.